Podle průzkumu provedeného VŠE zmíněného v časopisu Forbes až 70 % krachujících firem vykazuje již tři roky před samotným bankrotem zásadní finanční obtíže v oblasti likvidity. Vzhledem k tomu, že krizi likvidity předchází jiné fáze krize jako je krize strategie, provozní výkonnosti apod. dá se předpokládat, že krize tedy trvala pět a více let.
Pět let je dlouhá doba na záchranu společnosti, proč se to tedy nedaří? Jedním z důvodu je, že provozní slepota nebo v horším případě ego vedoucích zaměstnanců jim nedovolí přiznat si, že dělají něco špatně. Druhým, navazujícím důvodem je, že neexistuje lídr, který by změnu vedl, a proto záchrana společnosti spočívá v čekání na zázrak, který většinou nenastane.
Nechat podnikovou krizi vyústit až do prodeje firmy pod cenou nebo úpadku (kdy majitel o firmu přijde), kvůli neochotě profesionálně řídit změnu, je šílenství.
Při záchraně společnosti je tedy nutné potlačit ego, zachovat klidnou hlavu, definovat jasný plán záchrany, a hlavně vytvořit firemní kulturu která bude podporovat proces změny.